+420 739 239 649
8 zajímavostí o paznechtech
Končetina skotu je zakončena dvěma prsty, jejichž poslední dva články jsou potaženy rohovinou a říkáme jim paznehty. Tyto prsty anatomicky odpovídají prostředníčku a prsteníčku u lidí, lidské ekvivalenty ukazováčku a malíčku u krávy vidíme v podobě paznehtků. Ekvivalent našeho palce chybí.
Rozložení hmotnosti je impozantní. Vezmeme-li kus o hmotnosti 600 kg, tak přední končetina je zatížena průměrně 165 kg a zadní nese 135 kg. Když porovnáme relativně štíhlé končetiny oproti zbytku těla, tak to je poměrně úctyhodný výkon, že?
Dojnice se pohybuje po špičkách prstů a rohová stěna paznehtu odpovídající našemu nehtu nese většinu její hmotnosti.
Růst rohoviny je rozdílný v různých částech rohového pouzdra a je individuální u každého zvířete, případně i chovu. Rychlost růstu je ovlivněna mnoha faktory, především kvalitou prokrvení paznehtního lůžka, které je ovlivňováno pohybem, krmnou dávkou a genetickými vlohami.
Průměrná rychlost růstu rohoviny stěny je 5 mm za měsíc, chodidlové asi 3 mm a rohoviny patek asi 5-6 mm.
Hormony vylučované kolem telení způsobují pokles paznehtní kosti, tedy umožňují rozvoj laminitidy utlačováním drobných cév.
Úprava paznehtů by měla probíhat dvakrát do roka, ideálně podle fáze laktace.
Pravidelné koupele paznehtů je udržují zdravé, odolné a urychlují léčbu defektů.
1. Pravidelná návštěva paznehtáře je základ
Chůze po ekvivalentech našich nehtů rostoucích rychlostí 5 mm za měsíc znamená, že pravidelná manikúra/pedikúra pro naše krávy je nutnost.
U každého kusu by měly být paznehty pravidelně kontrolovány, a i začínající potíže ihned řešeny šikovným paznehtářem. Péče o paznehty celého stáda by měla proběhnout alespoň jednou ročně, zpravidla během zaprahání, ale přidat ještě jednu prohlídku/trimování na začátku laktace je však rozhodně lepší a vede nejen k vyšší pohodě chovaného skotu, ale i k vyšším výnosům, zejména u vysokoprodukčních dojnic.
Paznehty bez kvalitní preventivní péče jsou přerostlé, díky tomu špatně rozkládají hmotnost těla na chodidlo, a tím vzniká ideální živná půda pro vznik vředů a dalších obtíží. Patologie je následně nutné korigovat a na řadu přijdou nástroje jako kleště, bruska a kopytní nůž. Při závažnějších obtížích i speciální lepidla, botičky a bandáže.
2. Období kolem telení je zvláště rizikové
Doba kolem porodu představuje pro krávu velmi rizikové období hned z několika důvodů:
Hormon relaxin, který se začne vylučovat před otelení, aby umožnil teleti projít pánví, mimovolně také způsobí, že paznehtní kosti poklesnou v paznehtním pouzdře a skřípnou rohovinu chodidla, včetně drobných cév, které zajišťují její výživu.
Tukový polštář vystýlající pazneht, který slouží k rozložení hmotnosti působící na chodidlo je, jak název napovídá, tvořen tukovou tkání. Tudíž je náchylný na hubnutí. Tedy ke smršťování na začátku laktace v důsledku negativní energetické bilance. To zvyšuje riziko vzniku vředů na chodidle.
Úbytek tukového polštáře a hormonální bouře popsaná výše je ideální kombinací říkající si o potíže
Čerstvě otelené krávy navíc často trpí díky náhlým změnám ve složení stáda, což v důsledku znamená, že jsou nucené delší dobu stát bez možnosti ulehnutí. A to přesně v období, kdy jsou struktury v paznehtech nejvíce zranitelné a náchylné pro rozvoj onemocnění. Respektujme hierarchii ve stádě !
Rohovina paznehtu roste přibližně 5 mm za měsíc, tudíž poškození získané kolem otelení se manifestuje až za 2-3 měsíce, a to zpravidla ve formě vředů na chodidle. Výskyt většího množství chodidlových vředů lze očekávat 2 - 3 měsíce po otelení.
Po otelení bývají nově utvořeny skupiny zvířat, která se často neznají, a jelikož krávy uznávají hierarchický systém, dochází k bojům o moc a prostor. V případě nedostatku místa k ulehnutí dochází k prodlouženému stání. Tedy k větší spotřebě energie a dalšímu přetížení již tak hormony oslabeného pohybového aparátu. Cesta ke vzniku obtíží je tímto zajištěna.
Zlepšení situace pozorujeme zejména u volného ustájení čerstvě otelených dojnic po menších skupinkách a dále při přijetí krmivářských opatření vedoucích k minimalizaci negativní energetické bilance. Tato opatření mohou významně snížit pravděpodobnost výskytu „kulhání souvisejícího s otelením“.
3. Smykové síly-pohroma pro kravskou nohu
Díky ,,baletní chůzi“ tedy chůzi po špičkách prstů, jsou síly působící na paznehty dojnic v místě styku s podložkou vysoké. Rohovina paznehtu je spojena s rohovinou chodidla pomocí tzv. bílé čáry. To je poměrně jemný spoj o tloušťce cca 5-10 mm. Toto spojení je naprosto dostačující a pevné pro divoké přežvýkavce v přírodě.
Naopak dojnice, které chodí po betonu (což je zcela nepoddajný povrch) a musí dělat ostré zatáčky, často rychle a pod tlakem vůdčí krávy, psa, člověka nebo zadní brány, jsou však snadným terčem pro vznik kulhání.
Když jdete po stáji, poslouchejte to „svištění“, jak nohy ztrácejí trakci a kloužou po povrchu betonu. To, co tam slyšíte, jsou smykové síly doslova trhající bílou čáru. Opakované nadměrné opotřebovávání bílou čáru časem oslabí, poškodí, způsobí modřiny, a nakonec umožní cizímu materiálu proniknout dovnitř a způsobit velmi bolestivé kulhání.
Řešení onemocnění bílé čáry je relativně jednoduché. Respektujte anatomii a fyziologii kravského paznehtu—nenuťte je k rychlým pohybům a obratům, ani k chůzi na nerovném povrchu, jako je rozpadající se beton či kamenité cesty.
Každé kulhání je potřeba detekovat co nejefektivněji a řešit co nejdříve.
Článek byl inspirován textem 8 interesting facts about anatomy of the cow's foot z webu https://llmfarmvets.co.uk/ dne 22.7.2022, napsala MVDr. Boudová Lenka
Originál si můžete přečíst zde!
Plný sortiment produktů k péči o paznehty najdete na našem e-shopu.
Neváhejte nás kontaktovat s jakýmkoliv dotazem, zabýváme se poradenstvím v oblasti chovu skotu, sanitace v prvovýrobě mléka, realizace pastevních areálů, pořádáme vzdělávací semináře.
Přihlaste se k odběru e-mailů, ať Vám neuniknou akční nabídky.
Sledujte nás na Facebooku a Instagramu.
